Emanuel Ranný , 6. 9. 2012 - 21. 10. 2012

Místo Emanuela Ranného v dějinách výtvarného umění se odvíjí od jeho přínosu v oboru grafiky. Především suché jehly vykročily dosud neznámými či nepoužívanými cestami, jimi tvůrce získal obdiv současníků, uznání odborných kruhů a mezinárodní věhlas. V nich dokázal vytvořit svoji nezaměnitelnou podobu, jimi evidentně změnil způsob práce, možná vytvořil styl, jasně však posunul hranice oboru. To vše je pokládáno za tak výrazné, že si jako nutný přídavek je třeba položit ještě otázku, jakou úlohu hraje a jaký má ona činnost v životě, jehož střed je v takto platné tvořivosti, u autora samotného. Emanuel Ranný se nám nyní ve svých obrazech představuje se svými dosud neznámými průzkumy v oblasti malby, jakou se odvažuje proniknout do nejpodstatnějších vrstev lidské bytosti, k nimž nedospějeme žádným slovním výkladem, ale výhradně citem. Práce se štětcem a možnostmi barvy přináší mu dobrodružství seberealizace a to ve sféře výtvarné představivosti, schopné hovořit se sdělností podobnou působnosti hudby.

V nich dokázal vytvořit svoji nezaměnitelnou podobu, jimi evidentně změnil způsob práce, možná vytvořil styl, jasně však posunul hranice oboru. To vše je pokládáno za tak výrazné, že si jako nutný přídavek je třeba položit ještě otázku, jakou úlohu hraje a jaký má ona činnost v životě, jehož střed je v takto platné tvořivosti, u autora samotného. Emanuel Ranný se nám nyní ve svých obrazech představuje se svými dosud neznámými průzkumy v oblasti malby, jakou se odvažuje proniknout do nejpodstatnějších vrstev lidské bytosti, k nimž nedospějeme žádným slovním výkladem, ale výhradně citem. Práce se štětcem a možnostmi barvy přináší mu dobrodružství seberealizace a to ve sféře výtvarné představivosti, schopné hovořit se sdělností podobnou působnosti hudby.