Emanuel Ranný
13. 9. 2012 - 18. 10. 2012
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
Komenského 10
Jihlava
vernisáž 13. 9. 2012 v 18:30 hod.
Emanuel Ranný , 13. 9. 2012 - 18. 10. 2012
Emanuel Ranný vyrůstal v rodině, kde život zasvěcený tvůrčímu uměleckému duchu byl každodenní samozřejmostí. A tak není divu, že jak on, tak jeho bratr Michal se na prahu dospělosti rozhodli pro následování umělecké dráhy. Po rodičích zdědili oba bratři umělecký cit a kromě základů výtvarného řemesla získali též kontakt s cenným prostředím uměleckých intelektuálů té doby.Zatímco Michal od počátku tíhl k malířskému projevu, Emanuel se prosadil jako osobitý grafik. Jeho realistická zobrazení krajiny pozvolna krystalizovala do stylizace a zestručnění.
Na této výstavě můžeme vidět jakýsi stručný průřez různými podobami autorova výtvarného projevu. Od ilustrací a suchých jehel prezentovaných v prvním patře, přes barevné litografie až k olejomalbě, jež můžeme vidět v patře druhém. Čistotou a řemeslnou precizností grafických děl tvořených technikou suché jehly autor získal uznání na výstavách po celém světě. Redukce záznamů přírodních motivů na kompozici světel a stínů se postupně vyvíjí v osamostatnění výtvarné linie či tvarované plochy do estetického obrazce, jakéhosi organického znaku spoluvytvářejícího prostor obrazu. Patrná je snaha o vystižení podstaty, příznačné je zestručnění někdy až minimalistické. Výrazný je v této oblasti zvláště cyklus tzv. havraních krajin.
Ač se autor ve světě proslavil především jako grafik černobílých kontrastů, ve svých dílech dokazuje též malířský cit pro barevné valéry. Ve svých litografiích buď vytváří impresivní záznamy prožitků krajiny nebo vytváří série děl, kde se ještě odvážněji vrhá na pole abstrakce. Vznikly tak velmi zdařilé kaligraficky působící črty, jež svými liniemi rozvrhují kompozice plné dynamiky, rytmu, energie, lehkosti a volnosti. Motivy linií a skvrn, jež se rodily již v havraních krajinách se zde ještě více uvolňují a rozvíjejí v odvážnější prostorové kompozice.
Ranný se postupem času etabloval též na poli malířském. Jeho olejomalby zachycují imprese vzpomínek hluboko zasutých v paměti. Ozvuky dávných prožitků jinošských toulek krajinou remízků, mezí a luk. Konkrétní tvary již v paměti pohltil čas, jsou však nepodstatné, otisk okouzlujícího prožitku dotyku krajiny zde našel své výtvarné vyjádření.
Stručný lyrický ráz autorova grafického projevu blízce souzní s poezií mluveného slova. To vycítili i někteří přední čeští básníci, kteří Ranného vyzvali k ilustraci svých básnických sbírek. Příbuznost uměleckého výrazu je projevem životního světonázoru, není proto divu, že autorova spolupráce s literáty brzy přerostla v celoživotní přátelství. Nejrozsáhlejší jsou autorovy práce pro sbírky básní Jana Skácela, Ivana Diviše či textů Ludvíka Kundery. Bibliofilské tisky těchto sbírek potěší srdce každého milovníka poezie.
Osobitý výtvarný projev, čistota a profesionalita grafického projevu, mimořádný cit pro materiál a preciznost provedení díla do všech myslitelných detailů vytváří z výtvarného odkazu díla Emanuela Ranného cenný vklad do pokladnice české umělecké scény.
Daniel Novák
