Jakub Schikaneder (1855-1924)
Od svědectví k obrazovému snění
14. 5. - 23. 8. 2015
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
Masarykovo nám. 24
Jihlava
Kurátorka výstavy za KGVU ve Zlíně: Pavlína Pyšná
Kurátorka za OGV v Jihlavě: Jana Bojanovská
vernisáž 14. 5. 2015 v 17:00 hod
Jakub Schikaneder (1855-1924), Od svědectví k obrazovému snění
Oblastní galerie Vysočiny opět ve svém výstavním programu pokračuje v uvádění významných osobností dějin českého výtvarného umění. V letošním roce představí zájemcům o tradiční umělecké žánry tvorbu malíře Jakuba Schikanedera, jehož výstavu tentokrát připravila ve spolupráci s Krajskou galerií výtvarného umění ve Zlíně. Těžištěm expozice jsou díla ze sbírek NG v Praze, značnou měrou je zastoupena také zlínská KGVU. Svá stěžejní díla zapůjčila i řada dalších významných českých galerií a se dvěma obrazy ze svých sbírek se připojila také OGV.
Výstava sleduje malířskou cestu jednoho z nejvýznamnějších a nejosobitějších umělců přelomu 19. a 20. století, který se proslavil zejména jako malíř typických pražských nokturn a obrazů naplněných melancholií a tajemnými náladami. Koncepce výstavy nezahrnuje všechny vrstvy autorova díla, ale jsou zde připomenuty jeho stěžejní momenty. Vybraná kolekce obrazů se vztahuje k několika důležitým okruhům Schikanederovy tvorby, rozvíjeným v období od osmdesátých let 19. století až do druhého desetiletí 20. století.
Návštěvník zde tedy může vidět námětově sourodou skupinu prací, jejichž pojetí určuje sociálně zaměřený realismus figurálních motivů. Od izolované postavy pak směřuje Schikanederovo dílo následujícího desetiletí k malbě souzvuků světel a barevných tónů. Nejdříve se objevují v pracích věnovaných krajině, jež stejně jako lidská postava prochází celým umělcovým dílem. Sledovanou problematiku malíř důsledně rozvíjí po roce 1900 v pražských sceneriích, nejpočetnější a sběratelsky nejatraktivnější oblasti své tvorby.
Výstava tedy přináší řadu důležitých pohledů na zásadní momenty Schikanederova uměleckého přednesu, vedeného od realistického svědectví a sociální kritiky až k obrazové lyrice čerpající ze vzpomínek a snění.
