Sbírka Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě byla založena v r. 1953 darem paní Marie Kovaříkové a převodem z Krajského muzea. Sbírka obsahuje k 31. 12. 2012 celkem 6 363 předmětů.
Sbírka je zapsána v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR.
Historie sbírky
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě svou výstavní a sbírkovou činnost zaměřuje na umění 19. - 21. století, v současné době spravuje více jak 6 000 sbírkových předmětů. Důležitým impulzem, který významně ovlivnil počátky utváření sbírky, byl dar paní Marie Kovaříkové, která soubor tehdejší sbírky jihlavského muzea obohatila o 79 uměleckých děl převážně českého umění počátku dvacátého století. Náplň dalšího rozšiřování sbírky byla z velké části dána dobovou organizací chodu státních galerií, jež centrálně spravovalo ministerstvo kultury. Pro galerie, které měly malý sbírkový fond a nemohly sestavit ucelenější stálou expozici 20. století, provádělo ministerstvo zvláštní nákupy uměleckých děl.Sbírka Krajské galerie Vysočiny se od samého počátku formovala především jako sbírka českého umění 20. století. Vedle děl malířů regionálního významu se nakupovala díla autorů celostátního významu. S prvními nákupy se dostávali do galerie i díla tehdy propagovaného ?socialistického realismu?. V nákupech převažovaly cenově výhodnější grafiky a kresby nad obrazy. Početně nejméně byla nakupována díla sochařská. Díla devatenáctého století se získávala ojediněle. Progresivní výstavní aktivita galerie druhé poloviny šedesátých let se projevila na mnoha pozoruhodných nákupech, které jsou dnes ozdobou sbírky. Další významnější akvizice do roku 1989 byly zaměřeny především na dokupování děl Skupiny 42, meziválečné sociální malby, krajinářů Umělecké besedy či Mařákovy školy. Od roku 2005 byl ve výstavní činnosti kladen nový důraz na soudobé české umění, zvláště pak prezentaci umělců z generace ?Tvrdohlavých?. Tímto směrem se orientovala též střídmější akviziční činnost galerie.
Grafiky
Sbírka grafiky v současnosti obsahuje více než 3000 děl. Nejucelenější je soubor abstraktních grafik z šedesátých let a také soubor děl Bohuslava Reynka. Sbírka zahrnuje nejrůznější grafické techniky (lepty, litografie, suché jehly, monotypy, dřevořezy, různé kombinované techniky).
Kresby
Samostatná sbírka kresby byla vydělena až v pol. 90. let při zavádění el. ev. systému a v současnosti (r. 2013) čítá přes 1600 položek. Dlouhodobá nesamostatnost sbírky a podřízení sbírkového fondu různým účelům (putovní výstavy) přispěli k nepříliš koncepčnímu obrazu sbírky. U jednotlivých autorů hraje kresba v procesu tvorby různou roli, snad proto lze u kreseb obtížněji nalézt čitelnou vývojovou linii moderních tendencí -ismů, tak jako jsou tyto pomocné modely funkční u sbírky malby. Výsledkem je rozmanitost sbírky - počínaje letmými kresebnými poznámkami a přípravnými pracemi, přes práce ilustrační či kresby dokumentárně věcné až po díla abstraktní, pojatá kaligrafcky či metodou automatické kresby, myšlená jako defnitivní výstup. Z použitých technik - kresba tužkou, tuší, pastelem, akvarel, kvaš, koláž, alchymáž, froasáž... K nejstarším pracím patří několik málo kresebných poznámek autorů českého romantismu, celkově jsou kresby umělců 19. století zastoupeny velmi spoře v počtu kusů. Jádro sbírky tvoří autoři 20. století, zejména 2. pol.
Malba
Počet evidenčních čísel k 31. 12. 2012 - 1 253. Převážně od 19. století po současnost, několik prací je starších z 18. stol. (zatím nejsou odborně určeny). Podsbírka vznikla v r. 1953 převodem daru paní Marie Kovaříkové a převodem obrazů z Krajského muzea. Postupně narůstala nákupy galerie a převody z Národní galerie a Ministerstva školství a kultury. V posledním období se rozrůstá nákupy a dary galerii. Jádrem kolekce je malba z 40. - 60. let 20. století. Po r. 1989 se doplnila kolekce autorů 60. let 20. stol. a regionálních autorů, kteří nemohli být v minulých desetiletích do sbírky zařazeni. Díky mimořádným příspěvkům MK ČR bylo zakoupeno několik děl z 1. pol. 20. stol. - např. J. Šíma, V. Tikal a 2. pol. 20. stol. - R. Piesen.
Nová média
Umění nových médií je široce definovaná oblast, kam se obvykle zařazuje umění zhruba od šedesátých let dvacátého století, propojující tvůrčí a kritické využívání aktuálních technologií s novou uměleckou citlivostí. Počátky novomediálního umění jsou ale nacházeny již v avantgardním umění počátku století: v kinetickém umění, světelných objektech a instalacích či avantgardních filmech. Na tyto rané pokusy navazují tvůrci analogového a později digitálního videa, multimediální projekty využívající kombinace projekcí, zvuků a divadelní akce, satelitní a telekomunikační umění, různé způsoby počítačového zobrazování. Od devadesátých let se rozvíjí oblast internetového umění, tvůrci zapojují technologii virtuální reality, experimentují s různými formami interaktivity, přetvářejí počítačové hry. V posledních letech se pak v umění objevují bio- a nejnověji i nano-technologie.
Sbírka soch, plastik
Sbírka soch, plastik s podsbírkou medailí a plaket v současnosti obsahuje 361 položek. Dějiny českého sochařství zaznamenává ve zběžném řezu. Soustavněji je zastoupena tendence sociální, či tvorba umělců poválečné skupiny Trasa. Zájem je soustředěn na díla komornějších rozměrů, sbírka kromě finálních děl, obsahuje i sochařská modeletta pro následné rozměrnější realizace. Podsbírku plaket tvoří z velké části práce O. Španiela a J. T. Fischera. Nejčastějšími materiály sbírky jsou: bronz, sádra, kámen, dalšími dřevo, keramika, cín, sklo... Specifickým alternativním souborem v rámci sbírky, je soubor keramických plastik tzv. hmatového sochařství, jde o modelérskou tvorbu zrakově postižených. (Některé práce, z důvodu dřívějšího problematického uskladnění, nejsou ve stavu vhodném pro zapůjčování na výstavy.)