Výstavní prostor v budově na Komenského ulici 10
DOBĚ NAVZDORY: Jiří Načeradský
1939—2014), 26. 11. 2020 – 14. 2. 2021
Kurátor: Petr Vaňous
Celoživotní obrana před mechanismy ideologie a totality vedla u Načeradského k projevům zvýšené pracovní aktivity, k jakémusi stavu až obsedantní „posedlosti prací“. Období neustálého hledání nových podnětů z 60. let střídaly v období husákovské normalizace fáze výrazové akumulace, recyklace, jinotajné a mystifikační introspekce. Pohyb směřující k nějakému potencionálnímu naplnění východiska nahradil pohyb analytický a cyklický. Kritičnost byla zastřena absurditou, sarkasmem a ironií. Návrat svobody charakteristický pro 90. léta a s ním nastolení nových společenských podmínek se u Načeradského projevuje zpětnou aktualizací modernistických východisek, jako dlouho potlačované nebo různě ideologizované československé kulturní tradice, i živelnou modifikací vlastního staršího námětového rejstříku. Výstava připomene dílo předního českého figurálního malíře v chronologickém průřezu jednotlivými fázemi tvorby. Všechny vystavené obrazy jsou zapůjčeny výhradně ze soukromých sbírek.
Daniel Balabán
Kurátor: Radek Wohlmuth
Výstava představí soubor díla Daniela Balabána, představitele malby střední generace, který od poloviny osmdesátých let výrazně ovlivňuje ostravskou výtvarnou scénu. Ve svém díle spojuje komentář k socialistickému realismu i křesťanské ikonografii, stejně jako odkazy ke klíčovým postavám dějin umění a jejich dílům.
Temná noc duše
Kurátorka: Nina Moravcová
Skupinová výstava - oslovení autoři: Tereza Severová, Anna Hulačová, Zbyněk Baladrán, Jaro Kyša, Sarah Dubná, Jiří Franta a David Bőhm ad.
Výstavní projekt Temná noc duše představuje nejnovější práce skupiny vybraných vizuálních umělců, jejichž tvorbu charakterizuje zvýšená citlivost vůči současné společenské situaci. Jeho úsilím je zachytit a zpřítomnit všudypřítomné pocity znepokojení, nejistoty a dezorientace podmíněné frustrací vyvěrající z neschopnosti ovlivnit realitu hroutícího se světa. Pocity, které nás přivádí do stavu bezradnosti a stagnace, jenž je ale nedílnou součástí procesu, který prozatím nedokážeme nahlédnout z dlouhodobější perspektivy. Výstava skrze vybraná díla vybízí k zamyšlení nad situací, v níž jsme se ocitli. Pozornost diváka směřuje k odkazu minulosti, s nímž je potřeba se vyrovnat, k hledání příčin a skrytých souvislostí, jež se jeví jako nezbytné pro pochopení současné situace, naší vlastní pozice v ní i vize budoucího nasměrování. Odkazuje ale také k mechanismům, které výrazným způsobem utváří naši současnost. Výstava přináší mnohoznačnou výpověď, zprostředkovanou širokým spektrem výtvarných médií od několikakanálových projekcí, přes audiovizuální instalace až ke klasickým sochařským pracem, z níž nemusí být na první pohled patrné, co je Předmětem našich hovorů. Můžeme ji přirovnat k dění na rušné ulici, ke změti zvuků a hlasů, k naší životní zkušenosti, z níž vystupují silné obrazy a příběhy, které nás nutí zamyslet se nad vlastní pozici uprostřed nepřehledné současnosti.
Sestry Válovy
Kurátorka: Dagmar Šubrtová
Hosté: Jiří Petrbok, Klára Spišková, Olbram Zoubek, Josef Žáček.
Život sester Válových je úzce spjaty s rodným městem Kladnem a nevelkým domem, jenž se stal útočištěm a středem jejich společného života, zůstaly tu s plným vědomím toho, co znamená tvořit na periférii, mimo centrum výtvarného dění. Založily si skromný azyl před oficiálním světem, kterému se nechtěly přizpůsobovat. Ve svých skromných ateliérech malovaly rozsáhlá celoživotní témata, aby se později staly respektovanou součástí historie českého výtvarného umění druhé poloviny 20. století. Výstava představí sbírkové obrazy oblastních galerií, společně se srovnávacími skicami k vystaveným obrazům. Na výstavu jsou pozváni umělci, pro některé bylo setkání s Jitkou a Květou iniciační pro jejich tvorbu nebo je spojovalo hluboké přátelství.