JIŘÍ JUN / Hostem svého bytí
13. 12. 2012 - 3. 2. 2013
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
Masarykovo nám. 24
Jihlava
vernisáž 13. 12. 2012 v 17:00 hod.
JIŘÍ JUN / Hostem svého bytí, 13. 12. 2012 - 3. 2. 2013
Výstava Jiří JUN - Hostem svého bytí představí retrospektivní pohled do tvorby tohoto rodáka z Vysočiny. V domě OGV na Masarykově náměstí 24 bude od 13. prosince k vidění cca 100 perokreseb, které dají nahlédnout do uměleckého vývoje autora.
Jiří Jun, rodák ze Světlé nad Sázavou, žijící v Chodově u Karlových Varů, jeden z nejoriginálnějších českých tvůrců na poli kresby představí svá díla v jihlavské OGV. Návštěvníci mohou nahlédnout do Junovy tvorby od raných začátků, kdy autor přispíval do humoristických časopisů, dále pak do jeho „světlého období“ plného jednoduchých linií, čistoty a vtipu, přes metafory lidského těla, tváří či věcí, až k jeho postupnému přechodu od barevných k černým kresbám, respektive k šedé monochromii, kde o to větší důraz klade autor na fenomén světla. Jun již náhle nepotřeboval vidět svět kolem sebe barevně. Všechny barvy světa zaměnil zavztahy bílých, šedých a temnošedých ploch, onen kontrast světla a stínu. V této fázi začaly vznikat čistě geometrické tvary, zvýrazněné hrou světla a stínu v hluboce soustředěném a dlouhotrvajícím procesu v jeho ateliéru. Témata začala být již podstatně závažnější, hledající odpovědi na otázky o smyslu lidské existence, vesmírného řádu či permanentního souboje světla a tmy. Světlo vždy z kreseb vystupuje zevnitř, je to věc pozitivní roviny, a právě světlo je také duchovním sdělením přes čas a prostor, je to výpovědní hodnota, která postupně prosakuje skrze struktury, jež jsou ve tmách či stínech.Vznik Junových kreseb je dlouhotrvající záležitostí. Od prvních myšlenek, které autor dříve převáděl pomocí uhlové kresby a dnes již pomocí grafického programu v počítači, se po mnoha studiích dostane až po tu namáhavou, ale pro autora relaxační či meditační část, kdy osm až dvanáct hodin denně tvoří po dva až tři měsíce vrstvením tisící či statisíců drobných čar na sebe, namáhá svou ruku a nechává jí realizovat tvary a útvary, kterými prostupuje světelná energie, paprsek či jasný bod, autorovo „světlo vidění a vědění“. Sám sebe pak autor nazývá „dobrodruhem samoty, ticha a trpělivosti“.
Aleš Seifert
