sbírka grafiky
Sbírka grafiky v současnosti obsahuje více než 3000 děl. Nejucelenější je soubor abstraktních grafik z šedesátých let a také soubor děl Bohuslava Reynka. Sbírka zahrnuje nejrůznější grafické techniky (lepty, litografie, suché jehly, monotypy, dřevořezy, různé kombinované techniky).
K nejstarším zastoupeným dílům patří soubor od Maxe Švabinského, jehož velkou část tvoří portréty, a dále dřevořezy a slepotisky Františka Bílka. Nepříliš obsáhlý je soubor avantgardních tvůrců z počátku minulého století (Václav Špála a po jednom díle od Jindřicha Štyrského, Toyen a Josefa Šímy). Zastoupen je také Vojtěch Preissig. Skupinu Sursum představují dřevoryty Františka Koblihy z cyklu Ze Šumavy či jeho soubor litografií fantaskních lesních zákoutí; díla Jana Konůpka a drobnější práce (zejména ex-libris) Josefa Váchala. Menší je soubor tvůrců Skupiny 42 (mj. Kamil Lhoták, od něhož máme cyklus drobných záznamů z motocyklových závodů) a dalších avantgardních tvůrců 40. let (František Tichý, Ladislav Zívr).
Unikátní je rozsáhlejší soubor Bohuslava Reynka, který je zastoupen průřezem své tvorby od 40. do 70. let minulého století. Většinou se jedná o techniku suché jehly, a to jak o díla s biblickými motivy (Pokání v Ninive, 1954, Pieta s myší, 1969; či lept Útěk do Egypta, 1963), tak s motivem zvířat (Koza a kohout, 1959, Telátko, 1966, Listopad, 1966, Krocani II, 1970 či poetický lept Bílý motýl, 1955). Ty doplňují dřevoryty a dřevořezy Reynkova vydavatele Michaela Floriana.
Ze zajímavějších děl z padesátých let můžeme zmínit například cyklus Proti válce Jana Kotíka (z roku 1952), zobrazující válečné dění metaforou útočících obřích mravenců.
Z abstraktní grafiky šedesátých let je jedním z nejzajímavějších soubor suchých jehel od Václava Boštíka. Sbírka obsahuje i aktivní a magnetické grafiky Vladimíra Boudníka, serigrafie Dalibora Chatrného (např. Kryptogramy bodů I – III, 1969), a několik děl Ivana Chatrného – např. unikátní Zrcadlovou strukturu. Zajímavý je soubor od Radoslava Kratiny (mj. Variační prvek B a C či frotáž Krystaly). Dále můžeme zmínit perforovanou grafiku od Libuše Loskotové Šumění I (1967); litografie Palimpsest III, V, VI (1967) od Eduarda Ovčáčka, lepty cyklu Triptych (1967) od Naděždy Plíškové či Optické struktury (1969) Jiřího Valocha. Z následujícího desetiletí pocházíPřeměňování diagonál (1977) a Přesměrování kruhů (1978) Čestmíra Kafky.
Figurativními díly je zastoupen Jiří Balcar; Josef Istler (mj. suchá jehla Motýlí čas, 1968); Jiří John; Ivan Kafka (lepty Trubcova hora aKomárkova louka, 1973); Zdeněk Sklenář (mj. lept Čínští pávi, 1964) či Adriena Šimotová. Ze sedmdesátých let je zde větší soubor od Olgy Čechové (např. pozoruhodná suchá jehla Židle v lese, 1970); po jednom díle od Jitky a Květy Válových a také soubor litografií od Adolfa Borna.
Z přírůstků z období po roce 1989 můžeme zmínit například litografie od Jiřího Petrboka z 90. let, soubor tří litografií Orchidej (2006) od Petra Nikla a díla od Michaela Rittsteina.
-
František Bílek, Ó duše blahoslavené, pomozte nám..., dřevoryt
-
František Kobliha, Klubko, dřevoryt
-
Kamil Lhoták, Ze života závodníků, 1950, suchá jehla
-
Bohuslav Reynek, Listopad, 1966, suchá jehla
-
Václav Boštík, Bez názvu, 1969, suchá jehla
-
Dalibor Chatrný, Kryptogramy bodů I., 1969, serigrafie
-
Radoslav Kratina, Variační prvek B, 1967, tisk z koláže
-
Libuše Loskotová, Šumění I., 1967, kombinovaná technika
-
Ivan Kafka, Trubcova hora, 1973, lept
-
Olga Čechová, Dvanáct kapek mezi kovovými součástkami, 1970, suchá jehla
-
Jiří Petrbok, Sova, 1994, kolorovaná litografie
-
Petr Nikl, Orchidej, 2006. litografie
