Dílo měsíce

Pravoslav Kotík rád cestoval – jak sám přiznal, chtěl poznat život lidí a jejich kraje. U nás to byly nejčastěji Krkonoše, Slovensko (Tatry), na Moravě Větrov, ale také Šumava, v letech okupace byl jeho letním útočištěm Pařížov na Čáslavsku. Ale také cestoval a studoval v cizích sbírkách a galériích, několikrát ve Francii, Belgii, Německu, Holandsku a bývalé Jugoslávii.

Po stránce stylových preferencí byl zpočátku ovlivněn fauvismem a expresionismem, v meziválečném období se Kotíkova tvorba vyznačuje charakteristickými kombinacemi sociálně-realistických přístupů s prvky kubismu, civilismu a neoklasicismu. Po 2. světové válce pak experimentoval s novými výtvarnými tendencemi včetně abstrakce a surrealismu.

Obsahem celoživotního Kotíkova díla byl základní motiv existence člověka v jeho složité sociální struktuře. Přitahovali jej lidé, jejich práce a životní příběhy.

Obraz Na pastvě svým vznikem spadá do období po 2. světové válce, kdy se Pravoslav Kotík vrátil k tématu venkova. Zaměřil se na pozorování prostých venkovských lidí a jejich života okem městského člověka, tentokráte pomocí nových formálních prostředků s důrazem na výraznou obrysovou linii a živou barevnost.

Kotík se od mládí pohyboval mezi literáty, zejména mezi básníky, z nichž mnozí byli jeho přátelé. Jejich básnická tvorba jej často inspirovala. Tato inspirace poezií je volná nepopisná, výtvarnými prostředky pouze evokuje podstatu básní. Malíř tak může shodně s Františkem Halasem prohlásit: „S hněvivou láskou miluji tento svět“.

František Halas: Pro Pravoslava Kotíka
     

     Za větrem barev hrdost zření klíčí
     a úzkost světla malíř utišil
     Jak každá věc mu v rámu kouzelničí
     a pokušení líčí z hravých chvil.
     
     Ne kamsi tamsi syt sám sebou letí
     ten obraz hledající rodnou zem
     na vás je lem lem aspoň uviděti
     musíte za ním jako za ptactvem
     
    

     dívat se dívat když on tiše míjí
     už z jeho tahu zahnízděni číst
     vhroužit se v tvary vejít do linií
     a jako ony touživě být čist.
     
     Když zebe nebe domalovaného
     a pro malíře obraz přestal být
     zmlkněte slova okouzlení něho
     a klekáníčka štětc; slyšte bít.